Správní delikt ( SPRDEL ) status report 2015

21.10.2015 21:10

Zde je další zpráva o trestání řidičů bez důkazů a bez hledání viníka v českých zemích. Obsahuje mimojiné návod, jak postupovat v případě, že vás prudí s "Výzvou k úhradě stanovené částky".

Intro

Současná situace: Úřady používají nástroj, který jim vložila do rukou zákonodárná iniciativa poslance Humla (nyní ČSSD) a používají ho často. V důsledku toho řeší méně závažné přestupky pokutou, která však není standardní pokutou za přestupek, ale říká se tomu "určená částka". Proč? No protože pokutu lze požadovat až po rozhodnutí o vině a v době, kdy úřad požaduje "určená částku", ještě žádné rozhodnutí není. "Určená částka" je tedy poplatek za to, že se rozhodnete vyhnout se přestupkovému řízení a případnému záznamu bodů. Až potud by to znělo relativně optimisticky, neb počet bodově potrestaných řidičů klesl a ať si o celém právním konstruktu myslíme co chceme, potlačil vliv zásadně špatného, amorálního a likvidačního bodového systému. Teoreticky by se tedy mohlo zdát, že se jedná o ono bájné menší zlo.

Je však třeba mít na paměti, že v dopravní represi nejde o bezpečí, ale jde hlavně o peníze. Dvě různé kliky vyděračů se potichu utkaly o řidičovu peněženku. Jedna lobby se obohacovala na bodovém systému, například prodávala odpustky formou školení. V tom exceloval zejména poslanec ODS Vojíř, ale úspěšně se připojili i další. Druhá obecní lobby chtěla hlavně vybrat peníze na pokutách. Momentálně má ta druhá navrch, díky zásadně pravicové TOP09, ale myslím, že o té první ještě uslyšíme, protože ÚAMK nikdy nespí.

Obce momentálně pracují na tom, aby se tento mechanismus zákonného výběru pokut-nepokut naučily ovládat a maximalizovat v něm zisky. Při faktickém spuštění celého záměru (duben 2013) byly proto "pokuty" stanoveny velmi nízko a nyní postupně rostou. Druhým zajímavým znakem celého aktu je, že se podstatně zvýšila frekvence obesílání, neb zákonný mechanismus zmr. Humla v podstatě vytváří podmínky pro zcela automatizované obesílání řidičů "výzvami k úhradě určené částky". Ve stádiu výzvy není možné společné řízení, za jednu rozmařilou jízdu po Jižní spojce mohou proto řidiči přijít klidně dvě tři výzvy. Vím o lidech, kteří dostali například pět výzev za dva týdny.

Třetím významným znakem nového "právního" nástroje je, že dále zamlžil pravidla přestupkového řízení a to dalo úřadům, policii a strážníkům možnost k nátlaku na řidiče. Běžný user neví, co se projednává "postaru" a co "podle Humla". Samotnému se mi stalo, že v případě domnělého porušení povinnosti plynoucí ze zákazové značky mi strážnice vyhrožovala, že "se to bude projednávat jako správní delikt, kde je pokuta deset tisíc", což zřejmě v jejích očích znělo dostatečně výhrůžně na to, abych si nadělal do kalhot a přispěl na místě pětikilo na její odměny. Poté, co jsem se jí vysmál a pohrozil jí stížností, odšourala se pryč a tím to skončilo.

Autoři této právní prasárny dobře věděli, že se jejím přijetím staví občan-řidič do velmi nevýhodné situace.

Jak se projednávají přestupky podle Humla - teorie

Řízení má tři fáze.

V první fázi obdrží provozovatel vozidla papír nadepsaný "výzva k úhradě určení částky", což je postup podle § 125h ZPPK odst. (4) a dalších. Poždauje se zaplacení výpalného do 15 dnů. Výzva neobsahuje žádnou informaci o tom, jaké důkazy má správní orgán v ruce. Je to v podstatě vyděračský dopis, kde stojí přeneseně toto: "My na vás něco máme, my vám to neukážeme, a když nám pošlete částku v řádu stokorun, tak na to zapomenem". Trochu to připomíná příhodu popsanou zde.

V druhé fázi, pokud úřad nezíská požadovanou částku, učiní nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku podle § 125f odst. (4). V druhé fázi by tedy například měl předvolat provozovatele. Měl by se tedy pokusit zahájit řízení proti řidiči, k čemuž musí zjistit jeho totožnost a učinit i další kroky, například postavit najisto, že předmětné jednání je přestupek tak, jak jej definuje přestupkový zákon. Nemáme ještě dostatek zkušeností s druhou fází - proč, to pochopíte později, ale domnívám se, že úřady budou mít tendenci naplňovat poslání druhé fáze pouze formálně a přecházet přímo do fáze další.

V třetí fázi, pokud se úřadu nepovede zjistit pachatele přestupku z druhé fáze, obrátí se znovu k provozovateli a začne jej stíhat pro správní delikt. Provozovatel za správní delikt odpovídá, pokud porušení  pravidel  bylo  zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického   prostředku   používaného   bez  obsluhy  při  dohledu  na bezpečnost   provozu   na   pozemních  komunikacích  nebo  se  jedná  o  neoprávněné zastavení nebo stání (§ 125f odst. (2) pís. a).

Je třeba také vědět, že třetí fázi (stíhání pro správní delikt) lze zahájit jen v případě, že byla porušena pravidla silničního provozu podle zákona č, 361/2000 Sb. (§ 125f odst. (1)), pro sprdel tedy nelze popotahovat řidiče podezřelé z porušení jiného zákona, např. zákona č. 13/1997, což také úřady někdy zkoušejí. Správný šmak celému konstruktu dodává formální skutková podstata (§ 125f odst. 1) a formální liberační důvody (§ 125f odst. 5), což podle představ esenbáckého duchovního otce zřejmě zajistí zdání ústavnosti celého mechanismu.

§ 125h odst. 1 pís. c) říká, že jako sprdel je možné projednat pouze takové porušení ZPPK, za které NENÍ možné dát pokutu na místě (zejména přestupky, které rezultují v zákaz činnosti). I tyto závažné přestupky se úřady někdy pokoušejí projednat sprdelem, protože je jim dohromady jedno, zda potrestají pachatele, oni chtějí pouze vybírat dodatečnou daň.

Dále se objevila metodika Ministerstva dopravy k této novele. Její autoři se kromě značně extenzívního výkladu legislativy zabývali důsledně protiobranou v podobě poskytnutí návodu proti aplikaci tzv. osoby vzdálené. Dále dovodili, že na správní delikt konstruovaný podle pravidel výše platí promlčecí doba jeden rok. To je však pouze jejich výklad a poslední slovo bude mít soud.

Jak se projednávají přestupky podle Humla - praxe

V praxi se úřady soustřeďují na to, aby vybraly co nejvíc peněz důslednou aplikací první fáze. Zjišťováním totožnosti pachatele se tedy příliš nezatěžují a především rozesílají výzvy provozovatelům podle pravidel první fáze a čekají, že dorazí prachy. Systém se orientuje na řidiče, kteří nemektají a platí. Jakmile někdo začne dělat vlny, někam to založí a nechají to vyhnít.

V současné době sledujeme vývoj ca 30 případů, u kterých proběhla první fáze. Ve všech nedošlo k zaplacení "určené částky" a provozovatelé byli zcela pasivní. Nic dalšího se však nestalo. Očekávali jsme přinejmenším předvolání k učinění nutných kroků ke zjištění pachatele podle § 125f odst. (4) případně prověření liberačních důvodů, nebo rovnou příkaz, ale nestalo se vážně vůbec nic.

Vypadá to však, že úřady se vyhýbají trestání těch provozovatelů, kteří jsou buď zcela pasivní nebo kladou odpor. Prioritou je pro ně vybírat peníze od těch, co platí. Je to pro ně nejpohodlnější a nejefektivnější.

Co jsme dělali se sprdelem my?

Začátky operace týkající se sprdelu jsou popsány zde.

9 případů z těch zhruba 30 se hodilo pro náš další záměr, totiž protáhnout kauzu správním řízením, vyčerpat řádné opravné prostředky, přetrpět koloběh správního soudnictví a podat ústavní stížnost. Tyto kauzy musely splňovat nějaké další podmínky. Ve dvou případech z těchto "speciálních" sprdelů jsme poslali na účet úřadu jinou než "určenou částku" (v řádu desetikorun) s tím, že vyčkáme prekluze, pak zažádáme o vrácení částky a pokud úřad nebude reagovat, budeme to vymahat soudně. Jak se vyjádřil  právník, "bude z toho hezkej přísudek". U jednoho z uvedených sprdelů zvažujeme podání stížnosti pro nečinnost, abychom správní orgán popíchli.

Výjimku jsme zaznamenali pouze jedinou - kauzu, kdy řidič aplikoval osobu vzdálenou. Tam se úřad naopak poněkud unáhlil a přešel do fáze třetí vydáním příkazu. Tím se počet disponibilních sprdelů snížil na 8. Ve všech těchto sledovaných případech úřad nekoná a nepřešel do další fáze. První tyto "custom" sprdely začnou prekludovat v květnu.

Domnívám se tedy, že úřady a na konci ministerstvo dopravy nestojí vůbec o to, aby se soudy nějak rozsáhle zaobíraly sprdelem, protože by mohlo dojít k nějakému výroku, který by toto amorální trestání a obcházení práva zkomplikoval, nedej bože zcela znemožnil, a využívají prekluzivních lhůt k tomu, aby to prostě nechaly vyhnít a vyhnuly se přezkumu celého konstruktu dalšími institucemi. Svině dobře vědí, že pár chlápků už ohřívá vodu v hrnci a čeká na příležitost si to s nimi rozdat, a každej den, kdy mohou vybírat od hejlů pokutičky bez důkazů a bez prokázání viny je dobrej.

Návod

Jak postupovat v případě, že jste obdrželi "výzvu k úhradě určené částky"? Uvažuji zde pouze soukromé vozidlo, ale postup v případě firemního auta je analogický.

1. Prověříme, zda výzva je v souladu s právem

a) bylo porušení pravidel zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického   prostředku   používaného   bez  obsluhy  při  dohledu  na bezpečnost   provozu? (jakkoli není úplně jasné, co takový prostředek je)?
b) jednalo se o neoprávněné zastavení nebo stání (definice zastavení a stání viz § 25 ZPPK)
c) je domnělý přestupek možné potrestat pokutou v blokovém řízení?
d) jedná se přestupek v režimu ZPPK (např. zábor veřejného prostranství není v režimu ZPPK)?

Pokud alespoň na jeden z bodů odpovíte záporně, pak úřad nemůže aplikovat sprdel. Je však velmi netaktické to úřadu oznámit. Necháme jej konat. Oni to prostě jen zkouší projednat jako sprdel, protože jsou to rychlý prachy, a poté, co nebudete reagovat, vrátí se k standardní přestupkové cestě, a kdyby ne, bude z toho prima bod v odvolání.

2. Nyní se musíme rozhodnout.

A. Pokud zaplatíme částku v řádu stovek, celá událost skončí.

B. Také můžeme být pasivní. Pokud zaplatit nehodláme, nebo jsme prošvihli lhůtu k zaplacení, necháme to prostě být. Nic neodepisujeme, nesdělujeme úřadu fiktivní ani skutečné řidiče a hrajeme mrtvé brouky. Zde musíme počítat s tím, že nám hrozí vyšší pokuta, ale s nižší pravděpodobností.

Existuje určité riziko, že se úřad k případu vrátí a přejde do druhé fáze, kdy bude zjišťovat pachatele přestupku. Toto riziko v čase poroste, protože čím více provozovatelů bude na výzvu nereagovat, tím větší budou mít motivaci je "polepšit" a nutit je ke správné platební morálce. Nestane se však nic horšího, než že budete vtaženi do standardního přestupkového řízení, které v případě, že nebude zjištěn pachatel, přejde do třetí fáze - správní delikt.

C. Pokud by to úřad nezahodil, bráníme se ve správním řízení standardními prostředky.

Nesdělujeme totožnost pachatele, čímž úřadu znemožníme odstíhat věc jako přestupek a nevystavíme se bodovému postihu. Zavedení konstruktu správního deliktu neznamená, že by pro úřady přestal platit správní řád. Správní orgán nadále musí zjistit stav věci tak, aby o něm nebylo pochyb, stejně musí dodržovat procesní pravidla daná správním řádem, prokazovat materiální stránku skutku a další, pouze o pachateli a zavinění je rozhodnuto "ze zákona".

Neumíte se bránit v přestupkovém řízení? Velká chyba. Žijeme v dopravně fašistické zemi, každý by to měl umět. Teď to zaplaťte a na příště se připravte. Es kommt der Tag, kdy dopravně fašistická mafie bude chtít popotahovat pět miliónů řidičů za rok a zkasírovat je.

3. Pokud vám nevyhovuje ani jedno, pořád je tady ještě osoba mrtvá (dále viz fórum 30kmh.cz nebo tento článek).

Zajímavosti

Přístup úřadů k potrestání viníka vystihují následující příhody.

Nekrmit, nedráždit

V rámci činnosti SPRDEL teamu jsme na samém počátku neměli dostatek vhodných přestupků. Rozhodli jsme se je proto spáchat. Takto spáchaný přestupek musel splňovat určitá kritéria. Figurovalo v něm jedno moje auto a dokonce jsem u něj umyl registrační značku, figurant zvaný Stig a úsekové měření v Praze. Stig na jaře 2013 několikrát krutě zaprasil (s respektem k tomu, že delikt musel splňovat podmínky pro sprdel), ale k výzvě ani jednou nedošlo. Proč tomu tak je, si odpovězte sami. Buď toho prostě měli moc, nebo jim to měření pokaždé nefungovalo, nebo jsem "whitelisted". Není žádné tajemství, že při zpracování oznámení o přestupkách fungují tzv. whitelisty, tedy seznamy netrestatelných. Původně vznikly ryze z praktických důvodů (sanitky apod.), ale postupně našly i jiné uplatnění a na seznamech bývají jsou vozidla městských a státních institucí včetně dopravních podniků, zasloužilí občané vyšší kategorie apod. Jelikož jsem se úmyslem konfrontovat sprdel nikdy netajil, udělaly úřady vlastně to nejlepší, co udělat mohly.

Osoba vlastní

Když jsme už měli případů dostatek, dostali jsme další nápad, který jsme spolu s jedním delikventem uplatnili. Poté, co dotyčný obdržel z racketeeringového centra "výzvu k úhradě určené částky" spolu s bonusovou opcí nabonzovat řidiče z okruhu svých známých a rodiny, napsal na tento papír, že vozidlo řídil on. Papír jsem podepsal já a odeslal jsem ho z jedné exotické destinace. Úvaha byla taková: Sebenapráskáním nelze pokračovat do třetí fáze (správní orgán "zná" totožnost řidiče), ale v případě přestupkového řízení dotyčný všechno popře s tím, že podpis není jeho, on že něco podobného nikdy nepodepsal a neodeslal a rozhodně nesouhlasí s tím, aby tento dokument byl použit ve správním řízení jako důkaz. Nicméně ani zde nám úřad nedopřál tu radost, buď to je ještě ve frontě, nebo jim došlo, že "něco šijem" a nechává to "vysmrdět".

autor TH a Dfens