Víte co to je SPRDEL ?

21.01.2014 20:04

Zdravím, už jste někdo řešil v novém roce 2014 správní delikt změření automatickým radarem? 

Přišla mi výzva z magistrátu, že auto s r.značkou jehož jsem provozovatelem překročilo rychlost a mám zaplatit 800,- nebo napráskat řidiče. 800,- není moc a nejspíš to zplatím, ale stejně bych se rád držel své fylozofie - SPRÁVNÍM ORGÁNŮM NEZAPLATIT ANI KORUNU! navíc zaplatit 800,- za jejich "ctrl+c" a "ctrl+v" je opravdu trochu moc.

V psaníčku mě tedy zaráží tohle poučení (ze zkušenosti již vím, že tam píšou všelijaké NEPRAVDIVÉ bláboly, ale tentokrát jsem se s touhle formulací setkal poprvé a proto se s vámi o ní podělím):

cituji

"Neuhradí-li provozovatel vozidla nejpozději v den splatnosti určenou částku a nesdělí-li Magistrátu hl. m. Prahy údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku, bude Magistrát hl. m. Prahy pokračovat v šetření přestupku. Nezjistí-li však do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o přestupku pro určité osobě, věc odloží podle § 66 odst. 3 písm. g) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a ZAHÁJÍ ŘÍZENÍ O SPRÁVNÍM DELIKTU PROVOZOVATELE VOZIDLA podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, pro porušení ust. § 10 odst. 3 tohoto zákona."

Znamená to tedy, že pokud jim někoho napráším např. všemi oblíbeného pána z Ugandy a oni do 60ti dnů od něj nedostanou peníze (ne vysvětlení, ale vyloženě peníze), tak po 60ti dnech se mnou zahájí správní řízení? Nebo? 

Mám v tom trochu guláš, tak kdyby jste to už v tomhle roce řešil a vyřešil, tak dejte vědět, budu velice vděčen.

Předem díky!
DM

A jak dál ??

Doporučuje se Vám držet se D-FENSova popisu ze základní příručky - pod ním je i vysvětlující komentář k tomu, co se ptáte, tj. jak to vlastně s tím SPRDELem je (to jsem vytučnil):

4. Tzv. "řešení problému osoby blízké" po 19.1.2013 (správní delikt)

Existuje dvojí postup:

A. Z pozice provozovatele označíme (jménem a adresou) osobu, pro kterou platí obě následující podmínky:
- nelze zjistit, zda existuje
- nelze ji kontaktovat
- ustojí povrchní zkoumání úřady, tedy dostatečně věrohodně

Prakticky tuto podmínku splní vhodná kombinace jmen a adres, které najdeme v různých rejstřících. Zvolíme nějakého cizince, který spolehlivě nebude v evidenci obyvatel, a přiřadíme mu adresu, kterou zjistíme pomocí služeb jako mapy.cz, a to nejlépe nalezením nějaké velké firemní budovy nebo paneláku. Nepravdivá výpověď při podání vysvětlení je sice přestupkem, nicméně zde by správní orgán musel prokázat, že vaše výpověď je úmyslně nepravdivá, tedy například že paní Ursula Fick von Hinten, bytem Praha, Lomnického 3 vám při zapůjčení vozidla skutečně nepředložila doklady s tímto jménem, což je nemožné.

B. Z pozice provozovatele označíme (jménem a adresou) osobu, pro kterou platí obě následující podmínky:
- existuje a je se záměrem seznámena
- vypoví, že vozidlo neřídila

Tím se celá záležitost dostane na rovinu tvrzení proti tvrzení a správní orgán nebude bez dalšího moci naplnit svoji zákonnou úlohu zjistit skutečný stav věci tak, aby o něm nebylo důvodných pochybností. Je to méně jisté než postup A.

Jedná se o zákonné opatření, které zpoplatňuje využití práva nevypovídat v určité podskupině přestupkových věcí. Zavádí se povinnost provozovatele vozidla zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená zákonem. Zavádí se skutková podstata správního deliktu spočívajícího v tom, že provozovatel nesplnil výše uvedenou povinnost, jakkoli je to absurdní.  Pokuta tak bude hrozit v případě, že provozovatel vozidla nebude chtít či nebude moci identifikovat řidiče vozidla v době spáchání přestupku, ovšem bez hrozby trestných bodů.

Jaká bude konkrétní aplikační praxe těchto ustanovení, se ukáže teprve časem. V případě, které zákon uvádí (automatizovaný prostředek, parkování, má znaky přestupku), bude sice možné použít odepření výpovědi v přestupkovém řízení, ale nebude to účinný postup, protože pak bude uplatněna odpovědnost za správní delikt. Momentálně není ani jasno, jaké opravné prostředky připadají v úvahu, jak je definován "automatizovaný technický prostředek používaný bez obsluhy", co se bude dít, pokud provozovatel shledá výzvu podle § 125h nezákonnou (protože v ní něco chybí, například popsané jednání nemá všechny znaky přestupku) a další aplikační záležitosti, kolem kterých bude ještě veselo. Jediné, co je momentálně jisté je předpoklad, že úřady příslušná zákonná ustanovení vyloží tak, aby to bylo maximálně výhodné pro ně a vyždímaly co nejvíce peněz na pokutách.

Mimoto, aby to nebylo tak snadné, existující judikatura nasvědčuje tomu, že i v případě správního deliktu musí správní orgán prokazovat materiální aspekt a pro trestnost správního deliktu platí totéž co pro trestnost trestného činu, takže představa, že úředníci budou posílat složenky a prachy poplynou samočinně na účet je lichá. V neposlední řadě, sám text zákona není právě jednoznačný. Do doby, než tento pazákon, dítě poslance Stanislava Humla, sežvýkají procesy české justice, na jejichž konci projde testem ústavnosti, je třeba praktikovat následující workaround.

Pro uvedené případy (typicky parkovací delikty, přestupky zjištěné automatickými radary a systémy hlídajícími průjezd na červenou) je naopak řešením poskytnutí výpovědi úřadům, a to výpovědi takové, která k ničemu není.

Autor: 30kmh.cz